Člověk v tísni a SOS proti predátorskému úvěrování

Nečekaná ztráta zaměstnání může způsobit značné životní nepříjemnosti. Jednou z nich je například neschopnost splácet již uzavřené úvěry. Mnoho lidí pak následné finanční problémy řeší další půjčkou. Svodu snadno získaných peněz podléhají aniž by příliš hleděli na to, kdo a za jakých podmínek jim půjčku nabízí. A některé úvěrové instituce této poptávky využívají. Klienty lákají do nepřehledné sítě smluvním podmínek, ze kterých téměř není úniku.

     Lidé by si při výběru splátkových firem měli dobře porovnat jejich úvěrové podmínky, neboť v případě problémů se splácením mohou sankce převýšit půjčenou částku a úvěr se tak výrazně prodraží. Vyplývá to z analýzy organizací Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) a Člověk v tísni, které zjistily, že rizikovost úvěrů od splátkových firem se značné liší, přičemž nejhůře z tohoto pohledu dopadla společnost Profi credit. Nejlépe z průzkumu vyšla firma Cofi dis.

     „Zaměřili jsme se na nebankovní subjekty. Tyto společnosti představují významného hráče v oblasti úvěrování, přičemž mezi nimi existují značné rozdíly. Index takzvaného predátorského úvěrování tyto rozdíly popisuje a porovnává,“ řekl novinářům Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.

Nesrozumitelné smluvní

     podmínky

Při indexu predátorského úvěrování byla posuzována srozumitelnost smluvních podmínek splátkových firem, používání úroků z prodlení nad rámec zákonné úpravy, sankce na jednu zpožděnou splátku, cena produktu v případě řádného splácení a využívání institutu rozhodčí doložky. Nejvíce rizikový úvěrový produkt podle této analýzy tedy nabízí společnost Profi credit. Následují splátkové firmy Home Credit, Essox, Cetelem, Provident Financial a Cofidis. „Společnost Profi credit představuje vysoké potenciální riziko vzniku předlužení. Toto riziko začíná nepřehlednými smluvními podmínkami, přes institut rozhodčí doložky až po sankční opatření,“ uvedli ve své zprávě zástupci SOS a organizace Člověk v tísni.

Smluvní pokuty a úroky z prodlení

Riziko pro klienty splátkových firem podle Hůleho představují například smluvní pokuty. Společnost Profi credit má podle analýzy ve smluvních podmínkách o revolvingovém úvěru nenápadnou zmínku o pokutě, která klientovi v případě prodlení u dvou splátek či při prodlení u jedné splátky o více jak 35 dní stanovuje povinnost uhradit pokutu 50 procent z maximální výše úvěru stanovené ve smlouvě. Hůle upozornil, že maximální výše úvěru přitom obsahuje i smluvní odměnu za jeho poskytnutí a je výrazně vyšší než částka určená k vyplacení klientovi.

     Dalším úskalím jsou podle SOS a organizace Člověk v tísni úroky z prodlení. Některé splátkové firmy, jako je například Home Credit, Cetelem či Essox, používají hodnotu 0,08 procenta z dlužné částky denně. „Ostatní společnost využívají právní defi nici úroků z prodlení podle občanského zákoníku. Tato sazba je aktuálně přibližně čtyřikrát nižší než uváděná sazba 0,08 procenta,“ stojí v analýze.

Nebezpečné rozhodčí doložky

Organizace SOS a Člověk v tísni upozornily, že součástí smluvních podmínek v případě splátkových firem bývá často rovněž institut rozhodčí doložky, který tam podle jejich právního názoru být nesmí. Tuto metodu ale podle průzkumu používají i některé banky, například Komerční banka. Případné spory mezi poskytovatelem úvěru a dlužníkem v těchto případech řeší rozhodce, přičemž náklady na rozhodčí řízení mohou činit i 10.000 korun. „S institutem rozhodčí doložky je spojeno riziko skokového nárůstu dluhu klienta,“ podotkl Hůle.

Kodex etického úvěrování

Zatímco banky mají většinou relativně krátké úvěrové smlouvy, tak u splátkových firem jsou smlouvy podle Hůleho zpravidla velmi dlouhé a navíc jsou napsány miniaturním písmem. Texty smluv také bývají plné zkratek, takže je obtížné jim porozumět.

     Sdružení obrany spotřebitelů společně s organizací Člověk v tísni vypracovalo kodex etického úvěrování. Chtějí tímto způsobem přimět nebankovní poskytovatele úvěrů, aby své finanční produkty nabízeli za transparentních podmínek.

     „Někteří poskytovatelé úvěru neprofitují ani tak ze samotného poskytování spotřebitelských úvěrů, ale spíše z toho, když spotřebitel řádně svůj dluh nesplácí. Tomu jsou pak přizpůsobeny také úvěrové podmínky těchto podnikatelů. Takové podnikání lze považovat za neetické, proto jsme se rozhodli přispět ke kultivaci trhu vytvořením Kodexu etického úvěrování. Vyzýváme všechny poskytovatele úvěrů, aby se ke kodexu přihlásili,“ uvedl Tomáš Palla ze SOS.