Pozor na lichváře a bianco směnky
Sdružení Spotřebitel net důrazně varuje spotřebitele před neuváženým podepisováním směnek, na kterých není vyplněna částka. Velmi často se totiž setkáváme, že tyto směnky jsou přílohou nejrůznějších smluv o půjčkách u nebankovních subjektů. Jejich podpisem se ale spotřebitel vystavuje riziku, že věřitel do této směnky vyplní částku neodpovídající realitě a pak tuto částku úspěšně vymůže soudní cestou. Obrana j velmi složitá a často bez naděje na úspěch.
V posledních letech narůstá počet občanů, kteří nejsou schopni vyžít ze svého příjmu tak, aby mohli generovat nějaké úspory. Velká část z těchto lidí si dokáže rozpočítat svůj měsíční příjem jen tak akorát. Když následně přijde nějaký nečekaný výdaj, jako například rozbitá pračka, najednou jsou nuceni výdaj překonat spotřebitelským úvěrem. Ještě větší katastrofou může být ztráta zaměstnání, nebo relativně častý jev, kdy zaměstnavatel nevyplatí včas výplatu a například děti potřebují uhradit poplatek za školu v přírodě. Dokud člověk není v registru dlužníků, může se obrátit na svoji banku. Jenže jak se třeba jen jednou se splátkou opozdil, může se ocitnout v nevoli a zůstat zcela odříznut od bankovních úvěrů. A zde stojíme na startu potencionální katastrofy.
Na první pohled se nastalá situace jeví být velmi jednoduchou. Stačí otevřít kterékoli noviny a vidíme spoustu inzerátů, jak nám půjčí bez zajištění. Jenže v těchto nabídkách bývá zakopaný pes, jako například skutečnost, že opticky nízké úroky jsou uváděny za jeden měsíc, nebo dokonce i jen pouhý den.
A teď pozor před zničujícím podpisem!!!
V deníku Právo bylo uvedeno, že „bianko směnky se sice pro platby mezi bankami a firmami používají běžně, ale u nás jsou stále častější nástrahou na řadové občany. Spekulanti, lichváři i některé úvěrové firmy a právníci, cílící záměrně na lidi v dlouhodobé finanční tísni, je nechávají podepisovat těmi, jimž půjčí pár tisíc korun, aby z nich následně „vytřískali“ mnohonásobně více. Třeba i dům. Na první pohled nevině vyhlížející kus papíru už přivedl nemálo lidí na okraj propasti, potvrdil Ladislav Derka z Vrchního soudu v Praze.“
Ani naší poradně se poškození klienti nevyhýbají. Jako třeba i jedna poškozená klientka z Moravy. Její příběh začal tím, že ji velká voda poničila v roce 1997 nemovitost a ona si půjčila na opravu určitý obnos, který řádně splácela až do roku 2005, kdy její syn přišel o práci. Doplatit již zbývala jen malá částka, ale přesto se díky prodlevám dostala do registru dlužníků. Banka ji neustále uháněla, aby zbývajících cca. 50.000,-Kč zaplatila neprodleně najednou, jinak případ podstoupí exekuci. To byl důvod proč se rozhodla, že vytluče klín klínem a na splátku si půjčí peníze přes inzerát.
Dostavil se solidně oblečený chlápek s tím, že má investora, který částku zapůjčí za velmi výhodných podmínek. Jen potřebuje podepsat hromadu papírů a mezi nimi prý i prázdnou směnku, prý jen proto, aby investor, který má peníze připravené, viděl, že klientka je schopna závazek nějakým způsobem zajistit. Paní vše podepsala a čekala, až se investor ozve. Neozval se, a tak vše pustila z hlavy. Po několika letech jí přišlo oznámení od soudu. Byla zažalovaná na částku 700.000,-Kč, která se ve směnce objevila. Podpis na směnce byl pravý, náležitosti byly splněny a paní u první instance prohrála na plné čáře. Soud ani nebral v potaz to, že údajný investor, který měl půjčit oněch 700.000,-Kč, byl v době, kdy údajně částku půjčoval, sám postavený před identickým soudem pro neplacení výživného, kde tvrdil, že žádné peníze nemá. Klientka využila řádných opravných prostředků a nyní čeká, jak se vše bude dále vyvíjet. Přitom výše zmíněná částka již atakuje jeden milion Kč.
V deníku Právo dále stojí, že dle vyjádření pana Derky „očividně narůstá počet námitek dlužníků adresovaných soudu, že danou směnku nepodepsali. Obvykle tvrdí, že podpis je falešný. Jenže při bližším zkoumání se v drtivé většině případů ukáže, že to není pravda a k jejich námitce je vedla jen snaha dostat se ze zoufalé situace,“ Bianko směnku klient podepisuje neúplně vyplněnou. Chybí na ní často definitivní částka, která se doplňuje dodatečně. V praxi to může vést až k tomu, že si spekulant v pozici věřitele do směnky bez skrupulí napíše třeba o nulu více, než činí skutečně půjčená částka. A jsou-li další formální náležitosti směnky v pořádku, zavře se nad dlužníkem pomyslná černá tůň. Nejvhodnější je sepsat souvislý text, podpisy notářsky ověřit, radí Ladislav Derka. Nebo dlužník půjčku řádně uhradí, ale věřitel směnku nezlikviduje. Po čase dělá, jako by peníze nedostal, a chce je po dlužníkovi znovu.
Dále deník Právo dodává, že zatímco mezi podnikateli a bankami praxe bianko šeků až na výjimky funguje téměř bez problémů, neboť na obou stranách sedí právníci, a usnadňuje jim na základě vzájemné důvěry obchodní styk, ve vztahu k naprostým právním laikům je snadno zneužitelným nástrojem. Žadatelé o peníze jsou často v akutní nouzi a podepíší téměř cokoliv, aniž by si to pečlivě přečetli nebo se poradili s advokátem.
Podraz musí podvedený dokázat
Ten musí prokázat, že směnkou vymáhané prostředky nedostal. Zcela jistě lze tvrdit, že půjčka je reálný právní úkon a tudíž nelze vymáhat vrácení neexistující půjčky. Bohužel, jak ostatně i v Právu bylo uvedeno „Když si do směnky věřitel dopíše třeba i tři nuly, tak to u soudu musí doložit žalovaný dlužník. Na něm visí důkazní břemeno. Vyplývá to z rozhodnutí Nejvyššího soudu,“ což podotkl taktéž Derka ve svém vystoupení na nedávném kongresu soudců a advokátů Právní prostor 2011. Pokud se mu tuto skutečnost nepodaří nade vší pochybnost prokázat, což se třeba stalo i v našem případě, kdy věřitel tvrdil, že sám dostal oněch 700.000,-Kč od kamaráda formou půjčky za účelem jejich investování a soud z toho dovodil, že tyto prostředky skutečně nemohl použít na zaplacení výživného.
Je tedy třeba společně s bianko směnkou uzavřít i takzvanou „Dohodu o vyplňovacím směnečném právu,“ ve které vymezíme, za jakých podmínek je majitel směnky oprávněn ji vyplnit. V deníku Právo je dále citován výrok pana Derky, dle kterého „Kryje to nejen dlužníka, ale i věřitele, neboť řada směnek nebyla soudem uznána i pro zásahy, za nimiž nebyl zlý úmysl. Nejvhodnější je sepsat souvislý text. Podpisy notářsky ověřte,“ Samozřejmostí bude, že si věřitel a dlužník nechají po jedné kopii a ve smlouvě zcela jasně specifikují, o kterou směnku se jedná.
Výběrčí přišel pouze třikrát
S dalším na první pohled bizardním příběhem přišel opět deník Právo. Přesto z našeho pohledu musíme podotknout, že i my se s podobně poškozenými lidmi setkáváme.
K úskočné praktice s pomocí bianko směnky se uchýlila i jistá úvěrová firma, která si neověřovala schopnost lidí splácet, nenahlížela do registrů dlužníků a naopak den co den prostřednictvím inzerátů nabízela rychlé, levné půjčky do 24 hodin i problémovým zákazníkům, jako třeba matkám samoživitelkám či důchodcům. Ochotně půjčovala relativně nevelké částky kolem pěti až deseti tisíc korun.
„Úroky vypadaly lákavě, ale jen na první pohled, protože nebyly uváděny za rok, jak je obvyklé, ale za den, čehož si mnoho lidí vůbec nevšimlo. Skutečný úrok z půjčky tak činil neuvěřitelných 290 procent za rok,“ vzpomíná Derka.
A to nebylo všechno – celkové náklady na úvěr, tzv. RPSN, byly skryty zcela. „Splátky si firma vybírala tak, že dlužníky osobně obcházel vždy jednou měsíčně její výběrčí. Jenže přišel jen třikrát, a když zbývalo doplatit poslední splátku, už se nedostavil.
Lidé ani nevěděli, na jaký účet vlastně mají splátky posílat, protože se spoléhali na výběrčího. Místo něho na ně ovšem přišla směnečná žaloba. Když si totiž lichvářskou půjčku brali, podepsali zároveň, netušíce, že se řítí do předem připravené manipulace, bianko směnku. Jinými slovy záruku na smluvní pokutu v případě včasného neuhrazení splátky ve výši 30 tisíc korun.
Půjčených pět, či deset tisíc, sice víceméně vrátili a pak se logicky divili, proč mají platit pokutu. Směnka je ale jimi podepsaný dokument – a to, že jednou nezaplatili, byl fakt, byť se to stalo ne vinou klientů, ale díky nachystané habaďůře. A tak platili další desetitisíce.
A jaká je šance
V této souvislosti se nabízí otázka, jak si orgány činné v trestním řízení mohou na záludné podnikavce došlápnout? Vyzkoušel jsem to na vlastní kůži a dokonce jsem se s postiženou paní z Moravy dostavil na Policii ČR za účelem podání trestního oznámení. To skutečně bylo přijato bez větších obstrukcí, ale trestný čin podvodu se samozřejmě nepodařilo prokázat. Aby se tak stalo, musely by orgány činné v trestním řízení spolehlivě zjistit, že se tvrzení klientky zakládá na pravdě. A to se z podstaty věci nemůže podařit. Je-li tedy pochybné, zda se příběh skutečně takto stal, musíme hledět, jako by se nestal.
Lépe by se prokazovala například lichva, která je sice uvedena v trestním zákoníku, ale ve výše uvedených případech ji neprokážeme. Pokud si totiž od někoho půjčím pět tisíc korun, ale podepíši smlouvu na deset, jak se běžně ve světě lichvářů děje, s tím, že vrátím třináct tisíc, tak vzniká na papíře jen třicetiprocentní úrok. A nějakým způsobem se bránit lze jen na základě judikátů Nejvyššího soudu, jenž rozhodl, že lichvou je čtyřnásobek běžného úroku, který je poskytován bankami v ČR, což by mohl být úrok nad padesát procent, který by ale musel být prokázán. A nesmíme zapomenout, že lichva by to byla jen tehdy, kdyby věřitel využil tísně dlužníka. Takže nevýhodná půjčka na mobilní telefon by stejně jako trestný čin lichvy patrně posouzena nebyla.
Zdroj: Seznam.cz, Jindřich Ginter, Právo, přepracováno a doplněno Miroslavem Humlem ze sdružení Spotřebitel net